Recenze: Na Větrné hůrce

12. září 2012 v 15:09 | Wendulka |  Knižní recenze
Název: Na Větrné hůrce
Originální název: Wuthering Heights
Autor: Emily Brontëová
Překlad: Pavla a Matouš Iblovi
Nakladatelství: Československý spisovatel
Rok vydání: 2011 (v originále 1847)
Klíčová slova: láska, nenávist, Anglie, příběhy
Počet stran: 383
Vydání: první
Věková kategorie: 16+
Věta nebo slovo vystihující knihu: Silnější cit než nenávist je láska.

Větrná hůrka. Místo v severní Anglii, plné bažin, lesů a nádherné přírody. jenže to není vše, co může toto místo přinést. I tady žijí lidé neposkvrněni ruchem velkoměst. A právě tady se odehrává romantický, ale i velmi drsný příběh o lásce, která překoná i samotnou nenávist. Lásce, která bude žít i po smrti, a také o lásce, o které se budou vyprávět romány. Vítejte na panství Větrná Hůrka.

Hindley a Catherine Earnshawovi jsou sourozenci žijící na Větrné hůrce. Jednoho dne se jejich otec vrátí ze své cesty a jaké je jejich překvapení, když zjistí, že otec přivezl malé dítě. Malému chlapečkovi dají jméno Heathcliff a vyrůstá spolu s dětmi. Jenže postupem času je Heathcliff ponižován a utlačován a musí žít ve velmi drsných podmínkách. Přesto (nebo možná právě díky tomu) se zamiluje do Catherine láskou, která mu vydrží celý život. Jenže tento cit nepřipadá v úvahu.
Na scéně se později objevují sourozenci Lintonovi, kteří dávají příběhu nečekaný spád.

Tuto knihu jsem již jednou četla, když jsem byla mladší, ale přečetla jsem sotva pár stránek s tím, že mě to moc nebavilo. Rozhodla jsem se tak, že si ji přečtu ať to stojí, co to stojí.
Hned na začátek musím přiznat, že se mi kniha nečetla zrovna dvakrát lehce. Příběh se totiž odehrává ve více časových rovinách, které se navzájem proplétají. Na tuto věc jem si ovšem časem zvykla a už mi nedělala takový problém. Horší to bylo s postavami. Na stotisíckrát děkuji za rodokmen hlavních postav, kterým byla kniha vybavena. Bez něj bych byla ztracena a musím přiznat, že ani nyní si ty vztahy a hlavně plno jmen nepamatuji.
Na začátku knihy byla také předmluva od sestry Emily - Charlotty, která trvala snad 20 stran. Byla celkem zajímavá, ale dozvěděla jsem se spíš o životě sester Brontëových než nějaké zajímavosti o knize (i když nějaké se tam skutečně objevují). A poté začala již samotná kniha.
Námět a příběh nebyl špatný. Měl něco do sebe a prostředí bouřlivých výšin severní Anglie příběhu dodávalo tu správnou atmosféru. Bohužel musím konstatovat, že jsem s knihou docela zápasila. Sama nemůžu říct, co mi na ní "vadilo", ale prostě jsem se do ní nedokázala pořádně začíst a i proto jsem ji četla tak dlouho. Také jsem se až divila nad drsností a nenávistí všech postav. Přišlo mi, že žádná z postav nebyla v této knize vyloženě kladná a žádná také vyloženě záporná. Ale ta hrubost, jak se postavy chovaly k sobě navzájem mi brala dech. Nikdy jsem se ještě s něčím podobným nesetkala. Ale možná i díky tomuto je tato kniha tak známá a uznávaná. Akorát mi přijde, že tento příběh je spíše o lásce, ale na ní už tam přes všechnu tu nenávist už nezbývá místo.
Jazyk knihy je celkem novodobý (na to, že je kniha napsaná v 19. století). Možná za to může i zčásti překlad...ale nevím. Každopádně jazyk byl čtivý a neměla jsem problém pochopit slovní obraty a popisy.

A něco málo k postavám:
Catherine je asi spolu s Heathcliff nejdůležitější postava v celé knize. Co ale o ní říct. Podle popisu je velmi krásná, ale také velmi prudká a nenávist by mohla rozdávat. Neváží si lidských citů (ale to asi skoro nikdo v této knize) a nenakládá s něma zrovna dvakrát mile.
Heathcliff je zamilovaný do nádherné Catherine. Bohužel se na něm až do smrti projevuje to, jak s ním bylo zacházeno v dětství, a také se tak chová k dalším generacím.
Nelly je služka, která vlastně celý příbeh vypráví. Přijde mi, že to z celé knihy má asi nejvíce v hlavě urovnané a přijde mi nejvíce sympatická, i když i u ní v knize můžeme najít okamžiky, na které by člověk dvakrát hrdý být nemusel.
Je zde tady i celá řada dalších postav a generací, ale nechci příliš prozrozovat z děje knihy, takže pro tuto chvíli zůstanou utajeny.

Kniha jako celek na mě nepůsobila příliš dobře, ale musím uznat, že příběh mě něčím oslovil a pokud si ho budu chtít prožít spolu s ostatními postavi znovu, tak si na to budu muset zase pár let počkat.

Sama nevím, jaké hodnocení knize dát, ale myslím, že 7 bodů z 10 by bylo pro tuto knihu spravedlivé ohodnocení (alespoň tedy podle mě)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jannniiie Jannniiie | Web | 12. září 2012 v 15:16 | Reagovat

Já jsem jí přečetla jen kousek, protože mě moc nebavila ... Spousta lidí říká, že je to pěkná knížka, ale mě nic moc neřekla.

2 Terez :P* Terez :P* | Web | 12. září 2012 v 15:19 | Reagovat

Nečetla jsem, ale četla jsem podobné recenze, mrzí mě, že o této knize každý říká to samé, ani jinými slovy, jen se dokola omýlají ty samé recenze..

3 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 12. září 2012 v 15:21 | Reagovat

A já jí celou přelouskala v originále, ale upřímně to byla jedna z věcí, co mě ten semestr v britský literatuře aspoň bavila :D

4 Terez :P* Terez :P* | Web | 12. září 2012 v 15:26 | Reagovat

Ano, jsi šikovná, že jsi to všechno dokázala napsat a ocenit, ale jen říkám, že je takových podobných recenzí až moc. Jinak tě opravdu obdivuji, že jsi si našla čas na napsání ;)

5 Sinead Sinead | E-mail | Web | 12. září 2012 v 16:15 | Reagovat

videla som film a to bolo také depresívne a zdĺhavé že knihu by som do ruky nikdy nebrala. Viem že sa hovorí že nemáme súdiť knihu podľa filmu ale aj tak. Zaujímal by ma ten predhovor od Charlotte, museli to byť zaujímavé sestry.

6 Katie* Katie* | Web | 12. září 2012 v 19:25 | Reagovat

Na Větrné hůrce je moje nejoblíbenější kniha,co se týká takové té klasiky - to je tak to 19.století... já osobně jsem měla při prvním čtení také problém dostat se přes začátek,ale pak už to bylo v pohodě a podruhé jsem knihu četla s chutí a jsem ráda,že ji znám a měla jsem možnost ji přečíst :)) mně osobně tolik nevadí,že je zde tolik upřednostňována ta nenávist - dává to na knize takové to kouzlo,že musíš jít hlouběji do sebe,abys pochopila,proč ty postavy dělají/udělaly danou věc...je ale fakt,že chování Kateřiny starší :D mi sem tam vadilo,protože mi přišla docela dost rozmazlená a k Heathcliffovi krutá...nejvíc jsem si oblíbila syna Hindleyho (nevím teď jak se jmenuje) a docela jsem i přijala osobnost Kateřiny mladší...já osobně mám tuto knihu ráda a zanechala ve mně velký dojem :)

7 valleria valleria | Web | 12. září 2012 v 19:41 | Reagovat

Příběh byl velmi zajímavý, i když já četlo anglicko-českou verzi, a z nějakého důvodu mám pocit, že to bylo zkrácené, ale docela dobře se mi to četlo, po všech těch knihách o válce k maturitě to byla docela i příjemná změna :D

8 Es Es | E-mail | Web | 13. září 2012 v 15:42 | Reagovat

Síce sa mi príbeh knihy páčil , veľmi ťažko sa mi čítal práve kvôli mnohým postavám a kvôli rôznym časovým rovinám. Ja som nemala to šťastie verzi aknihy, ktorú som čítala, nebol avybavená rodokneňom, takže som sa stále vracal apäť, že kto je kto :) Ťažk som sa nakoniec prekusala ku koncu knihy a zdala sa mi byť príliž dlhá na taký krátky dej :) Nuž, ale mám to úspešne za sebou, ale nemyslím, že si ju ešte niekedy prečítam :) Knihe by som ja osobne dala 5 bodov :)

9 Li Li | 23. června 2015 v 14:20 | Reagovat

Myslím, že ze všech příběhů sester Bronteových je tento nejkrutější a nejděsivější. Více se mi líbila třeba Jana Eyrová a Profesor, nebo třeba Dvojí život Heleny Grahamové.

10 Nat  .lKen Nat .lKen | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 12:18 | Reagovat

He is a big shot around here.

I work hard. Even so, I like my job.

11 Ремонт холодильников lKen Ремонт холодильников lKen | E-mail | Web | 9. května 2017 v 16:52 | Reagovat

Anton makes new friends easily.
It doesn't matter.

12 Mossi N lKen Mossi N lKen | E-mail | Web | 17. června 2017 v 2:33 | Reagovat

It slipped my mind what she asked me.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama